Články, knihy, texty
Hazardní hry
Náhlá popularizace slov, jako jsou akcie, burza nebo dividendy, způsobená v Českých zemích bezpříkladnou celonárodní hrou s rozdáváním státního majetku je jistě po letech ekonomické ignorance potěšující. Může však také být do určité míry nebezpečná. Zakrývá totiž pravý důvod, proč je v zásadě dobrá věc, když lidé vědí, co znamenají základní finanční pojmy a jak používat nejrůznější finanční nástroje.
Za první republiky byla součástí všeobecného vzdělání každého sedláka (stejně jako hazardního hráče) schopnost bezchybně vypsat a použít směnku. V ekonomice přitom nevznikaly komplexní řetězce druhotných platebních neschopností a určitě nebylo zapotřebí vymýšlet rafinované, o to však dražší, způsoby jejich rozpletení.
Výše uvedený příklad snad dobře ilustruje fakt, že dobře fungující hospodářství vyžaduje vzdělané podhoubí, z něhož vyrůstají kvalifikovaní drobní podnikatelé i průmysloví magnáti. Není třeba usilovat o to, aby každá rodina obchodovala se svými úsporami na termínovém trhu s hliníkem nebo nakupovala indexové opce. Pokud se však dětem začne vštěpovat poměrně neškodný princip, že není špatné mít aktiva diverzifikována, a na druhé straně slovo spekulace přestane být čímsi na úrovni nadávky, nebudeme se patrně tak často setkávat s manažery, kteří evidentně vedou svůj podnik k bankrotu, nejsou to schopni sami rozpoznat a jakékoliv upozornění na tento fakt považují za zlovolný komplot temných sil.
Někdo se může právem zeptat, jak spekulace souvisejí s obezřetným řízením průmyslového podniku. Odpověď je třeba hledat v interpretaci pojmu riziko. Spekulant je účastník trhu, který vědomě přijímá riziko s očekáváním nadprůměrného zisku. Jen menší část těch, kdo obchodují, jsou ovšem 'pravověrní' spekulanti, kteří v zásadě nedělají nic jiného. I ti ostatní však s každým dnem s rizikem a jeho tržním oceněním pracují. A co je hlavní - za účelem zajištění rovnoměrného rozvoje svého podniku používají naprosto totožné nástroje. Bez opcí, swapů, warrantů či termínových obchodů se ve vyspělém světě obejde již jen málokterá větší firma, ať je to automobilka, potravinářský koncern, rafinérie nebo penzijní fond.
Česká republika je dnes s převahou země s největším počtem akcionářů na tisíc obyvatel na světě. O přízeň občanů se ucházejí dva nezávislé tržní systémy (burza a RM-systém), stovky obchodovaných cenných papírů (z toho některé v objemech, které jsou již zcela na úrovni menších západoevropských burz a o nichž se burzám ve Varšavě, Bratislavě či Budapešti může nechat snít). Banky a investiční společnosti přicházejí se stále novými produkty, připravuje se vznik opční burzy a penzijních fondů. Na druhé straně méně než polovina Čechů dosud své volné peněžní prostředky investovala jinak než formou vkladu ve spořitelně. Již tento zjevný nepoměr naznačuje, že trh s publikacemi, které by dokázaly přístupným způsobem vysvětlit základní pojmy z oblasti finančních investic a spekulací, ještě zdaleka není saturován.
Jan Vlachý (prosinec 1993)
vyšlo jako předmluva ke knize Hazardní hry- úvod do spekulace s cennými papíry (autor: George Drasnar, vyd.: Academia, Praha, 1995)